Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Regulovaná buněčná smrt I. - Úvod

V následující sérii článků přiblížím buněčné pochody označované souhrnně jako regulovaná buněčná smrt. Jedná se v podstatě o buněčnou sebevraždu, která má důležitou úlohu při udržování homeostázy mnohobuněčného organismu.

Po sérii článků věnovaných evoluční biologii jsem se rozhodl vrátit se k buňce. Rád bych nyní přiblížil problematiku regulované buněčné smrti, která pro leckoho může představovat poněkud mystický fenomén. Všechny zdravé buňky našeho těla jsou totiž naprogramovány k tomu, aby za jistých okolností podstoupily řízenou sebevraždu. Uplatňuje se od samého počátku individuálního života až po jeho úplný závěr a slouží k odstraňování buněk nepotřebných či potencionálně nebezpečných. Při zárodečném vývinu je takto kupříkladu odstraněna blanka mezi prsty. Později během života hynou v důsledku regulované buněčné smrti třeba rozsáhlé populace aktivovaných lymfocytů po skončení akutní imunitní reakce. Pro organismus již nejsou potřeba, zůstává jich jenom malý zlomek v podobě paměťových buněk, které se znovu pomnoží až v okamžiku, kdy se organismus setká s týmž patogenem. Mimo to bývají k regulované buněčné smrti donuceny i buňky, které na svých površích vystavují podezřelé peptidy (např. virového původu), popřípadě buňky, které jsou nadměrně stresovány (například přemírou signálů k dělení, poškozením DNA, apod.).

Historicky byly rozlišovány pouze dvě základní cesty buněčné smrti. Jednak to byla tzv. programovaná buněčná smrt, neboli apoptóza, jednak neregulovaná buněčná smrt typická pro některé patologické pochody, tzv. nekróza. Apoptóza (pojmenovaná podle řeckého výrazu apoptosis, který značí podzimní opad listí – tj. řízený pochod, který je součástí života stromu) byla popsána coby proces postupného štěpení některých buněčných proteinů i DNA a následného rozkladu postižené buňky na drobné membránové váčky (tzv. apoptotická tělíska), které jsou pohlcovány fagocytujícími buňkami (např. makrofágy). Nedochází tedy k uvolnění buněčného obsahu do mezibuněčného prostoru. Naproti tomu při nekróze se postupně rozpadají buněčné organely a nakonec i cytoplazmatická membrána. Uvolněný buněčný obsah poté vyvolá aktivaci imunitního systému. Pokud se totiž buňky takto rozpadají, znamená to pro organismus nebezpečí (např. infekci).

Srovnání apoptózy a nekrózy

Další výzkum (zejména z posledních dvaceti let) ovšem situaci poněkud zkomplikoval. Předně bylo zjištěno, že může být i nekróza v některých případech řízena vnitrobuněčnou signalizací. Vždy se tedy nemusí jednat o nekontrolovaný rozpad buňky, nýbrž o cílený proces, který může posloužit kupříkladu k aktivaci imunitní reakce v místě infekce (tzv. regulovaná nekróza či nekroptóza). Krom toho byly popsány i další formy regulované buněčné smrti, které neprobíhají stejnými signálními drahami jako apoptóza (pyroptóza, ferroptóza, aj.). Také za regulovanou buněčnou smrt začala být považována i extrémní forma autofágie (buňka je schopna postupně pozřít sebe sama) a také senescence (buněčné stárnutí). Mimo to se začala rozlišovat regulovaná buněčná smrt jakožto zastřešující pojem označující jakoukoli řízenou formu buněčné smrti a programovaná buněčná smrt coby její speciální případ během zárodečného vývinu.

Shrnu-li, situace nyní vypadá takto:

Regulovaná buněčná smrt

  • apoptóza
  • regulovaná nekróza / nekroptóza
  • další formy buněčné smrti podobné apoptóze či programované nekróze (pyroptóza, ferroptóza, aj.)
  • autofágie
  • senescence

Výše uvedené procesy se mohou vzájemně zastupovat. Pokud je vyřazena jedna dráha (například mutací či působením virů), buňka je schopna aktivovat alternativní dráhu. Takto se mohou zastoupit třeba apoptóza a nekroptóza. Je-li zablokována apoptóza, buňka po obdržení příslušných signálů stejně zahyne, a protože zablokování apoptózy může značit nebezpečí, je prostřednictvím nekroptózy aktivována imunitní reakce. Zároveň se však jednotlivé formy regulované buněčné smrti mohou i vzájemně vylučovat. Jestliže je aktivována jedna z nich, jsou zároveň inhibovány ty ostatní.

Signály, jež regulovanou buněčnou smrt spouštějí, jsou rozlišovány na vnější a vnitřní. Vnitřním signálem může být třeba nadměrné působení buněčného stresu (velké množství poškozených proteinů, značně poškozená DNA, přítomnost nepřirozených signálů podporujících buněčné dělení, aj.), popřípadě i program uplatňující se během zárodečného vývinu. Vnější signály mohou být vyvolány třeba působením cytotoxických lymfocytů během imunitní reakce.

Jednotlivým formám regulované buněčné smrti a způsobům jejich aktivace se budu věnovat v následujících článcích. Nejvíce se zaměřím na apoptózu, která vzhledem k historii výzkumu patří k nejprozkoumanějším.

Autor: Jan Švadlenka | pondělí 1.1.2018 23:45 | karma článku: 15,53 | přečteno: 835x
  • Další články autora

Jan Švadlenka

Jak se to má s českými bolševiky

Co kdyby někdo založil Nacionálně socialistickou stranu Čech a Moravy, předstíral, že nemá nic společného s Hitlerem, ale pak slavil výročí Pivního puče? Měl by být považován za demokrata? Podle mě nikoli.

5.6.2020 v 21:53 | Karma: 32,65 | Přečteno: 1075x | Diskuse| Politika

Jan Švadlenka

Byl nový koronavirus uměle vyroben?

I v České republice se šíří zprávy o tom, že je nový koronavirus umělého původu. Jsem přesvědčen, že se jedná o konspirační teorii. Nedávno publikovaná analýza genetických sekvencí příbuzných koronavirů to dokazuje.

20.3.2020 v 23:28 | Karma: 20,57 | Přečteno: 1187x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Kreacionismus jakožto alternativní vědecká teorie? Ale kdepak.

Někteří kreacionisté předstírají, že pouze hlásají atlernativní vědeckou teorii. "Evolucionisty" pak obviňují z nedemokratického chování, že prý se je snaží vytlačit z vědecké diskuze. Jenže kreacionismus alternativní teorií není.

11.11.2019 v 10:38 | Karma: 21,05 | Přečteno: 734x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Jak se konvektivní bouře podobá živé buňce

Vývoj konvektivní bouře (bouřky) se v mnohém podobá fungování živé soustavy. Také při něm dochází ke zvyšování uspořádanosti, a tím ke zdánlivému porušování 2. termodynamického zákona. Je tomu však doopravdy?

1.9.2019 v 12:08 | Karma: 15,18 | Přečteno: 315x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Trikolóra hnutí - český název pro "hrdé" vlastence

Václav Klaus mladší konečně představil svou novou stranu, kterou docela příznačně nazval "hnutí", čímž se zařadil přesně k těm populistům, k nimž byl již dříve řazen. A ještě moc dobře neumí česky - to že je vlastenec?

11.6.2019 v 21:21 | Karma: 23,40 | Přečteno: 1122x | Diskuse| Politika

Jan Švadlenka

Současná představa o evoluci člověka

Poslední dobou se na blogu iDNES vyskytlo větší množství článků, které poněkud zmatečně popisují lidskou evoluci. Tento článek proto shrnuje současný pohled evolučních biologů.

15.4.2019 v 9:12 | Karma: 22,38 | Přečteno: 638x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Mučedník Václav Klaus mladší?

Poslanecký klub ODS vyzval Václava Klause mladšího, aby jeho řady opustil. Na to reagují jeho příznivci, kteří mu vyjadřují podporu. Jsou přesvědčeni, že je jenom trestán za své názory. S tím však nesouhlasím.

15.3.2019 v 11:58 | Karma: 34,98 | Přečteno: 2213x | Diskuse| Politika

Jan Švadlenka

Obrana liberální demokracie

Poslední dobou přibývají útoky proti liberální demokracii. Mnozí v ní spatřují nový druh diktátorského režimu a chtěli by ji nahradit demokracií bez přívlastků. Podle mě se nebezpečně pletou a jejich činnost může vést k diktatuře.

9.2.2019 v 14:05 | Karma: 17,24 | Přečteno: 802x | Diskuse| Politika

Jan Švadlenka

Regulovaná buněčná smrt III. – Další formy regulované buněčné smrti

Závěrečný článek série o regulované buněčné smrti je věnován jejím ostatním formám, jimiž buňka disponuje vedle apoptózy. Závěrem si povíme také něco o buněčném stárnutí (senescenci) i stárnutí organismu.

1.2.2019 v 15:07 | Karma: 11,52 | Přečteno: 287x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Regulovaná buněčná smrt II. - Apoptóza

Další část série článků týkajících se regulované buněčné smrti je věnována apoptóze, komplexnímu ději sloužícímu k odstraňování nepotřebných či nebezpečných buněk a recyklaci jejich materiálu.

15.1.2019 v 15:20 | Karma: 13,43 | Přečteno: 540x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Aktuální průběh kauzy Čapí hnízdo - shrnutí

Takže si aktuální průběh nejnovějšího dějství kauzy Čapí hnízdo shrňme. Pominu teď, zda to, co říká pan Babiš mladší, je věrohodné, protože on opravdu může být schizofrenikem, který trpí paranoidními bludy.

16.11.2018 v 11:20 | Karma: 28,85 | Přečteno: 1133x | Diskuse| Politika

Jan Švadlenka

Ošemetnost historických paralel III.

Je pád Římské říše vhodnou historickou paralelou k současné době, nebo by seděly spíše jiné paralely? A co třeba doba mezi 1 a 2. světovou válkou?

1.9.2018 v 20:38 | Karma: 10,50 | Přečteno: 382x | Diskuse| Společnost

Jan Švadlenka

Ošemetnost historických paralel II.

Ve svém minulém článku jsem se pokusil vysvětlit, že lidské dějiny jsou povahy chaotické, a tudíž je velmi obtížné je předvídat. Dotknul jsem se i pádu Římské říše. Je to skutečné vhodná paralela k současné situaci?

20.8.2018 v 2:23 | Karma: 10,31 | Přečteno: 360x | Diskuse| Společnost

Jan Švadlenka

Ošemetnost historických paralel I.

Nedávno jsem se znovu setkal s názorem, že se současný stav Evropy podobá stavu před pádem Římské říše. Jenže dějiny se neopakují a jenom těžko se dají předvídat. Následující série článků se proto bude týkat historických paralel.

12.8.2018 v 10:45 | Karma: 16,23 | Přečteno: 672x | Diskuse| Společnost

Jan Švadlenka

Vítězný únor 2018?

Vývoj po posledních volbách do Poslanecké sněmovny leckoho znepokojuje. K moci se opět dostávají komunisté, kteří oslavují Vítězný únor, dominantní "hnutí" dává najevo, jak mu překáží demokracie. Hrozí nám tedy návrat normalizace?

26.2.2018 v 10:00 | Karma: 24,10 | Přečteno: 713x | Diskuse| Politika

Jan Švadlenka

Tvorba antigenně specifického receptoru - důkaz evoluce na molekulární úrovni

Na příkladu formování antigenně specifického receptoru lymfocytů si popíšeme molekulární důkaz evoluce. Tento proces zahrnuje naprodukci potomstva, jeho variabilitu, dědičnost této variability i selekci. Přesně podle Darwina.

27.1.2018 v 12:28 | Karma: 15,97 | Přečteno: 493x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

O buněčné signalizaci

Při popisu buněčných pochodů bývají velmi často používány pojmy navozující dojem, že je buňka takový složitější stroj. Jedná se ovšem o značné zjednodušení.

9.1.2018 v 10:06 | Karma: 14,12 | Přečteno: 408x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část III.

V tomto článku hodlám ukončit svou polemiku s panem Kapolkou. Uvedu argumenty svědčící pro evoluci a v závěru vysvětlím, v čem spočívá ona dezinformace, která se prolínala všemi jeho články.

16.11.2017 v 0:07 | Karma: 21,54 | Přečteno: 660x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část II.

Pokračování mé polemiky s panem Kapolkou poněkud zkomplikovalo to, že své články najednou smazal, takže již není na co odkazovat. Rád bych ji nicméně dokončil, neboť ji beru coby osvětu proti tmářství různých Vítů či Kapolků.

6.11.2017 v 22:16 | Karma: 20,04 | Přečteno: 809x | Diskuse| Věda

Jan Švadlenka

Polemika s panem Kapolkou o evoluci aneb ukázka dezinformace - část I.

Během září a října jsme se na tomto blogu mohli setkat s "polemikou s evolucí" od pana Kapolky. Argumenty, které přináší, jsou nicotné. Pan Kapolka rád využívá postupů různých dezinformátorů. Ve své "polemice" na ně nyní poukáži.

1.11.2017 v 22:50 | Karma: 19,20 | Přečteno: 740x | Diskuse| Věda
  • Počet článků 30
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 840x
Buněčný biolog se zájmem o historii i veřejné dění. Vášnivý turista a člen ODS. ------- V tomto blogu bych rád popularizoval přírodní vědy, protože když občas vidím seznam článků v rubrice Věda, mám dojem, že by jí slušel jiný název, například "Dojmy, okultismus a mimozemšťané". Čest světlým výjimkám.

† únor 2021

Seznam rubrik