" ... lidé prohlašují, že buňku musela vytvořit nějaká mnohem dokonalejší inteligence" a pak můžeme kontrovat otázkou: Jakým způsobem vznikla ta dokonalejší inteligence." Tím samým atom po atomu, buňka po buňce. Existence tvoří sebe sama. Zrcadlo se chce na sebe podívat.

Honzo, admin na kreacionismus.cz se už pustil i do tebe.

Máte odkaz? Já se na kreacionismus.cz nemůžu dostat, hlásí mi to, že nemám přístupová práva.

Díky za opáčko, je ho třeba

Zajímavé a hezky napsané. Zaujala mě ta diskrepance mezi chemií a biologií. Jako chemik samozřejmě počítám s tím, že se všechno biologické musí dát popsat podobně, jako se to dá v chemii. Jenže ten skok mezi biologií a organickou chemií bude asi ještě větší než skok mezi chemií a organickou chemií.

Pak se lehce (i celkem poučenému) laikovi může zdát, že to celé je řížené nějakou "životní silou". Myslím,že to by ale bylo asi moc jednoduché. Ve skutečnosti bude ta "životní síla" jen konglomerát zákonů a chemicky podmíněného chování všech zúčastněných komponent - a protože je to setskakra komplikované, může se to zdát "nadpřirozené". Stejně, jako třeba pes musí považovat za nadpřirozenou naši schopnost měřit čas, pokud vůbec pochopí, co to měření času je.

Zřejmě časem chemie i biologie více prolnou. Nejblíže k tomu mají některá odvětví biochemie, která zkoumají strukturu proteinů či metabolické dráhy. Na metabolismus se můžete dívat pohledem chemika, jedná se o sled reakcí ve vodném roztoku. Také proto byly základní metabolické dráhy rozkryty už v první polovině 20. století (zajímavý byl třeba příspěvek chemika Melvina Calvina, který mj. spolupracoval na výrobě první atomové bomby, ale později objasnil fixaci CO2 rostlinami - tzv. Calvinův cyklus). Ovšem jak se ukazuje, ani v metabolismu to není tak, že by si jenom tak plavaly enzymy, které pokud najdou v širém roztoku molekulu substrátu, katalyzují jeho přeměnu. Enzymy jedné metabolické dráhy jsou spolu většinou úzce asociované, takže si meziprodukty předávají jako na nějakém běžícím páse v továrně. Zde se dostáváme k dalšímu odvětví biochemie, které zkoumá strukturu proteinů. Jenom díky tomu můžeme pochopit, jak funguje enzymová katalýza (jak vypadá aktivní místo enzymu) a pak třeba navrhovat cílená léčiva proti virovým proteinům, která aktivní místo nějak blokují (u nás to dělá např. Ústav organické chemie a biochemie AV ČR). Dále pak je díky tomu možné lépe pochopit, co s proteiny dělají chemické modifikace (kovalentní vazba dalších látek či proteinů) či alosterické modifikace (asociace s jinou látkou či proteinem nekovalentní povahy). Ale jakmile zkoumáme signální dráhy jako celek či jejich provázanost s jinými drahami, tak to už není chemie a je třeba používat jiné metody. Zde už je to buněčná biologie.

Pán Švadlenka,

Predpokladám že úvodná časť článku bola reakciou na našu predchádzajúcu diskusiu.

Otázka abiogenézy je naozaj vecou chémie, nie biológie, aj keď máte pravdu, že vedné odbory sa navzájom prelínajú.

Myslím si, že medzi riadkami ste to napísali tak, ako to pochopil pán Bartoš. "říci jim, že ani bůh ani jiný kreacionistická entita nic plánovitě nevytvořila........v tom jsme za jedno........"

Myslíte si, že James Tour sa mýlil, keď povedal, že tí, čo vám povedia, že vedia ako vznikol život, nevedia nič? V tom videu hovorí, že sa na túto otázku pýtal aj držiteľov nobelovej ceny z chémie (veď sám patrí k svetovej špičke v oblasti chémie, takže má kontakty s top chemikmi) a všetci potvrdili, že nemajú najmenšiu potuchu ako vznikol život.

Moja otázka je: Prečo majú niektorí vedci taký problém úprimne priznať, že nevedia a ani nemajú potuchy ako vznikol život?

Že to neprizná fanatik Dawkins, je pochopiteľné. Ale väčšina vedcov by sa mali vedieť trochu odosobniť a úprimne priznať, že nevedia a tým ponechať priestor ďalším generáciám na hľadanie odpovede.

Chcela som sa vo svojich článkoch venovať iba otázke autorstva evanjelií, ich historickej dôveryhodnosti, historických dôkazov Ježišovho vzkriesenia atď. lebo v tejto oblasti mám perfektné vedomosti.

Ale keď čítam vaše články, myslím si, že je potrebné občas napísať aj článok o otázkach vzniku života. Len si musím premyslieť, či ho napíšem po konzultácii s chemikmi a bude príliš technický, alebo ho zjednoduším pre čitateľov.

rozhodně vítám vaši snahu lidem objasnit evoluci a říci jim, že ani bůh ani jiný kreacionistická entita nic plánovitě nevytvořila........v tom jsme za jedno........

jen si myslím, že vaše vysvětlení je moc dlouhé a a málokdo si skutečně umí představit jak to v buňce funguje..Ani jistý Weismann v to neměl dlouho moc jasno.........

tak to zkusíme jinak.............kdybychom se narodili jako lidstvo na měsíci neměli bychom uši............PROČ? no protože by nám k ničemu nebyly..na měsíci totiž není žádná atmosféra, která by byla schopna přenášet vibrace...a pravděpodobně bychom se dorozumívali jako sloni..........pomocí nohou.......sloni totiž "vytvářejí" zvuky, tedy vibrace půdy a zároveň dokáží i nohama "slyšet"

ono je totiž jedno jakým materiálem se vibrace šíří........důležité je že se šíří a jak daleko...sloni se slyší až na deset a více kilometrů...........určitě víte proč tomu tak je.....

I američtí indiáni se naučili dávat ucho na kolej a slyšeli přijíždějící vlak na velikou dálku...........i kolejnice je přenašečem vibrací

a tak naše orgány vznikly jako reakce na možnosti poskytnuté naším informačním okolím...........

Velmi podobné je to i s okem, které není nic jiného než zařízení citlivé na detekci jistých světelných vlnových délek...proto také nevidíme rentgenově.......protože jsme to v naší evoluční minulosti nikdy nepotřebovali...........

1. Na Měsíci není žádná atmosféra ani hydrosféra, takže si úplně nedokážu představit, jak bychom se vyvíjeli tam, pokud vůbec. Pokud bychom se jako druh vyvíjeli v nějaké atmosféře či hydrosféře, asi bychom nějaký orgán ke vnímání vibrací měli. U ryb ve vodě jsou to dokonce dva orgány - jednak to, co odpovídá našemu uchu, a pak mají ještě postranní čáru.

2. V zásadě souhlas. V nějaké tmě by nám oko bylo k ničemu a spíš by se vyvíjela nějaká dokonalejší forma echolokace. Ovšem nedokážu si představit detekci rentgenového záření, které velmi silně poškozuje jak DNA, tak buněčné proteiny i další molekuly. To by naše buňky musely vypadat úplně jinak a je otázka, zda by vůbec přežily.