Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

J40o60s67e79f 79P42o65t14r

28. 1. 2018 14:15

Dovolím si ještě několik otázek.

Ve vašem příspěvku chybí :

kde se vzaly, jak se vyvinuly lymfocyty T a B, kde se vzaly a jak se vyvinuly lymfocitární antigeny, kde se vzaly pomocné buňky v kostní dřeni, kde se vzaly dendritické buňky, jak vznikla vlastnost pozitivní a negativní selekce lymfocitů ? Když chcete dokázat, že imunita je výsledkem náhodných mutací musíte nám vysvětlit i tyto otázky.

Vrcholem vašeho článku a podle vás důkazem evoluce v imunitním systému je konstatování :" Zde totiž můžeme dobře vidět jak prostým hromaděním mutací může vzniknout úplně nová vlastnost - vazba antigenu." Podvodník prof. Pehe to nazývá spojováním a přeskupováním DNA. Obávám se, že vy pravdu nemáte. Nejedná se o novou vlastnost. Tuto vlastnost mají přece všichni savci od počátku jejich vzniku. Jde jen o to že ten imunitní proces je tak komplikovaný a dokonalý, že může zachytit jakoukoliv myslitelnou látku, i takovou která se v přírodě nebo u člověka vůbec nevyskytuje. Spíš než klamání prostých čtenářů byste nám měl vysvětlit jak se tato komplikovaná a dokonalá vlastnost, lymfatický systém, vyvinul z náhodných genetických mutací

3 0
možnosti

Ano, tento proces je darwinistická evoluce. Článek byl příkladem tohoto procesu. Odvádíte pozornost, to umíte velmi dobře.

0 0
možnosti

J52o11s51e74f 27P29o43t12r

28. 1. 2018 12:48

Dovolím si přispět ještě jednou poznámkou, tentokrát citací z :" Michael Behe :Darwinova černá skříňka", Praha 2017, str.147:

"Ačkoliv už bylo vykonáno mnoho, abychom věděli jak funguje imunitní systém, není dosud známo jak vznikl. Nikdo z tisíce vědců, kteří v tomto oboru pracují, zatím nebyl schopen odpovědět ani jednu z otázek, kterou si zde klademe......Průzkum imunologické literatury ukazuje neutuchající zájem o oblast srovnávací imunologie. Toto bádání ačkoliv je jistě velmi užitečné se nezabývá detaily na úrovni molekul do té míry, aby mohlo přinést odpověď na otázku jak imunitní systém vznikl.

Různorodost protilátek, rozpoznání nepřítele, jeho likvidace, tolerování vlastních tkání to vše a ještě mnohem více musí fungovat ve vzájemném souladu ..... Jako vědci samozřejmě toužíme poznat původ tohoto úžasného mechanismu, avšak složitost celého systému odsuzuje veškerá darwinovská vysvětlení k neúspěchu."

Tedy tisíce vědců celého světa neznají odpověď, ovšem pan doktor Švadlenka ano. Takže v dohledné době můžeme očekávat pro pana Švadlenku přinejmenším Nobelovu cenu

3 0
možnosti

Jenže Behe je jeden z těch šarlatánů, které jsem zmiňoval v článku. Je to podvodník a lhář. Howgh.

0 0
možnosti

Skvělé! R^ Díky! Další váš blog, který ukládám, protože je obrovsky informativní.

0 0
možnosti
Foto

H81a35n11a 86V36l79k38o19v91á

27. 1. 2018 20:40

Vidím, že tu máte v diskusi Wintera a Řeháčka - takže asi vědecká disputace.

Ale za (tak nějak )laickou veřejnost - CO?

0 0
možnosti

Zkusil už někdo vypočítat, kolik pozitivních mutací bylo zapotřebí od první prabuňky do člověka?

Jelikož známe přibližné stáří života na Zemi (3.7 miliard let), mohli bychom poté určit průměrný interval mezi dvěma pozitivními mutacemi.

Pokud by tedy např. stačilo 3,7 milionu mutací, byla by to průměrně 1 mutace za tisíc let.

1 0
možnosti

Když ony mutace mohou být různého druhu. Většina božích bojovníků to počítá po jednom nukleotidu: inzerce, delece, záměna. Kromě nich ovšem mohou být přestavovány i větší genomové úseky. V historii strunatců byly zdokumentovány dvě duplikace celého genomu. Pokud k tomu dojde, máte více kopií téhož genu. Jedna může vykonávat původní funkci, další přijmout nějakou novou. Odpadnou pak kreacionistické otázky, jak je možné, že vznikne nová funkce genu, když přece musí zaniknout ta původní. Ta genomová duplikace třeba umožnila vznik končetin obratlovců. Na jejich formování se podílejí stejné dráhy jako u předizadní a dorzoventrální orientace těla. Ale mají funkci trochu upravenou.

1 0
možnosti
Foto

Teď už je mi jasný, proč příroda potřeboval miliony let aby "vymyslela" tu první buňku. Jakmile je ta hotova, komplikovanější život už je skoro triviální důsledek... :-)R^

0 0
možnosti

:-) Něco téměř hotového se mohlo zafoukat z jiných koutů Galaxie, kde třeba existovaly daleko příznivější chemické podmínky - Galaxie rotuje a materiál ze supernov a nejen z nich mohl zpátky "napršet" tam, kde ty prvotní podmínky chybí, takže ta dlouhá doba mohla být jen o budování takové struktury, která by přežila, čehož jsme jasným důkazem my samotní. :-)

2 0
možnosti

Úžasné! Ale stejně by bylo ještě zajímavější vědět, odkud vzala hmota tyhle svoje obdivuhodné vlastnosti. A zejména proč.

3 0
možnosti

To je věc víry. Můžete si myslet, že to poskytly nějaké nadpřirozené síly. Proč ne, je to na vás. Nebo můžete věřit, že to žádný smysl nemá.

0 0
možnosti

J34o47s40e54f 12P53o98t97r

27. 1. 2018 15:24

Samzřejmě pane doktore, jste opět mimo mísu. To co nám tady přednášíte je popis tohoto jevu, jevu, který funguje, jev který je nezjednodušitelně složitý. Ani zdaleka jste se nenamáhal pospat jak vznikl náhodnými mutacemi na úrovni bílkovinných molekul. Bílkovina je složena řekněme minimálně ze sta aminokyselin, které musí být v přesném pořadí a musí být přesně trojnásobně složeny.

Složení ze sta aminokyselin znamená 20^100, neboli 10^130. Pro srovnání ve vesmíru se odhaduje počet částic na 10^80. To znamená, že pro tvorbu všech variant jedné bílkoviny by ani zdaleka nestačily všechny molekuly vesmíru. Jaká je tedy matematická pravděpodobnost, že náhodnou mutací vznikne bílkovina s novými příznivými vlastnostmi?

Ale to ještě není vše. ke vzniku nových výhodných vlastností musí dojít u pohlavní buňky, aby se nový znak dostal do dalších generací Jaká je pravděpodobnost, že při počtu 500 milionů spermií při jedné ejakulaci, vajíčko oplodní právě vhodně zmutovaná spermie?.

A ještě jeden problém, který právě spočívá ve vámi popsaném procesu. Při tvorbě antigenně specifického receptoru musí nutně náhodně docházet k vícečetným mutacím, protože to není proces seriový, ale proces paralelní, vícečetný. Jak může docházet k jeho vzniku postupnými náhodnými mutacemi ?

Váš příspěvek je jistě na nejvýše odborné úrovni, ovšem z hlediska evoluce je stejně popsaný jako středověká víra, že myši se rodí z hadrů, a je stejně založený na důkazech jako použil profesor Flégr ve své "Zamrzlé evoluci" : "Z hlediska matematické pravděpodobnosti by nový znak nevznikl ani za trvání celého vesmíru a tak musíme brát skutečnou pravděpodobnost".

Věda sem, věda tam, matematická pravděpodobnost nic neznamená, aminokyseliny nemají stejnou důležitost, hlavně, že bojujeme za svou náboženskou víru v Darwinovu evoluční teorii.

3 1
možnosti

Pane Potre, víte, že jsem přesně o vaší nesmyslné kombinatorice napsal v tom článku? Reagujete stejně podivně, jako když jsem napsal o mitochondriální Evě a vy jste blábolil něco hromadném vymírání mezi potomky. Svědčí to o vašem značně chabém úsudku.

Co se týče imunitního systému, jeho různé mezistupně můžeme sledovat od nejjednodušších živočichů až po ptáky a savce. Tady zrovna té neredukovatelné složitosti moc není.

A Zamrzlou evoluci jsem četl. Bohužel velmi rád vytrháváte z kontextu, tak jako u jiných textů, takže vaše citace mají nulovou váhu.

1 0
možnosti
  • Počet článků 30
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 840x
Buněčný biolog se zájmem o historii i veřejné dění. Vášnivý turista a člen ODS. ------- V tomto blogu bych rád popularizoval přírodní vědy, protože když občas vidím seznam článků v rubrice Věda, mám dojem, že by jí slušel jiný název, například "Dojmy, okultismus a mimozemšťané". Čest světlým výjimkám.

† únor 2021

Seznam rubrik